|
|
Použití různých mléčných krmných směsí ve výživě telat
Divišová, Markéta
Cílem diplomové práce je zhodnotit hmotnostní a výškové rozdíly v kříži a také výskyt průjmů u telat, která byla krmena odlišnou mléčnou krmnou směsí. Pokus probíhal na 26 telatech holštýnského skotu rozdělených do 2 skupin po 13 kusech. Kontrolní skupina byla krmena mléčnou krmnou směsí Startino (Sano) a pokusná mléčnou krmnou směsí LilaCitro (Sano). Kontrolní směs byla typu odstředěného mléka a pokusná směs syrovátkového typu. Krmení probíhalo ve stejném krmném harmonogramu. Pokusná směs byla zařazena až od třetího týdne, protože od toho věku je tele schopno strávit syrovátku. V hodnocených parametrech (hmotnost, přírůstky, výška v kříži, výskyt průjmů) nebyly mezi skupinami zjištěny průkazné rozdíly (p>0,05). Hodnocena byla i ekonomická stránka krmení různými směsmi. Celkové náklady na mléčnou krmnou směs pokusné skupiny byly o 1 652,02 Kč, nižší než u skupiny kontrolní. Vzhledem k tomu, že jsme nezjistili statisticky průkazné rozdíly v hmotnosti, výšce v kříži ani ve výskytu průjmů, ale je zřejmý rozdíl v nákladech na nákup krmných směsí, lze k odchovu telat doporučit využití levnější mléčné krmné směsi syrovátkového typu.
|
|
|
Vliv tělesného rámce dojnic na porodní hmotnost telat českého strakatého skotu
Halvová, Lucie
Cílem této práce bylo provést hodnocení vlivu tělesného rámce dojnic na porodní hmotnost telat českého strakatého skotu. V práci je shrnut chov dojeného skotu ve světě, produkce a spotřeba mléka ve světě a v EU, popis plemene český strakatý skot, lineární popis a reprodukce skotu. Pro tento účel bylo hodnoceno 123 kusů dojnic a 139 kusů telat. Měření probíhalo v průběhu jednoho kalendářního roku od prosince 2017 do listopadu 2018 (12 měsíců). Zjišťovány a následně zpracovány byly tyto parametry u dojnic: pomocí měrné hole byla zjišťována výška v kříži (cm), šířka zádě (cm), délka zádě (cm), hloubka středotrupí (cm); pomocí animeteru (pásové míry sloužící k odhadu hmotnosti skotu) byl zjišťován obvod těla (cm). U telat se dále zaznamenávalo pohlaví, výška v kříži (cm), šikmá délka těla (cm), porodní hmotnost (kg) a typ porodu (1, 2, 3). Lze konstatovat, že byl zjištěn vysoce průkazný vliv tělesného rámce na porodní hmotnost telat (p < 0,01). Výsledky ukazují, že telata od dojnic s největším tělesným rámcem (146 ≤ cm), resp. s tělesným rámcem nejmenším (≤ 135 cm) měla průměrně největší porodní hmotnosti (42,6 kg, resp. 42,8 kg) i výšku v kříži (79,2 cm, resp. 80,6 cm). Průkazný vliv na porodní hmotnost telat měla živá hmotnost matky (p < 0,05). Výsledky ukazují, že telata od dojnic s živou hmotností ≤ 649 kg, resp. s živou hmotností 951 ≤ kg měla průměrně největší porodní hmotnosti (43,8 kg, resp. 43,1 kg). Průkazný vliv na porodní hmotnost telat měla také četnost narozených telat (p < 0,05), kdy telata z dvojčat měla průměrnou porodní hmotnost 33,1 kg, zatímco telata z jednočetných porodů 42,4 kg. Statisticky neprůkazné byly vliv pohlaví telat a vliv pořadí laktace na porodní hmotnost telat (NS).
|
host ::
RSS.